Blog

V této sekci najdete především články, které byly původně publikovány ve starších číslech časopisu Pivař.

Nové informace se zde objevují v nepravidelných intervalech a výběr témat je více méně náhodný. Pokud byste chtěli mít přístup k plnému obsahu a nejnovějším článkům, staňte se buďto členem Cechu, nebo se přihlaste k odběru časopisu.

Postup pro přihlášení se k pravidelnému odběru aktuálních čísel a podmínky odběru časopisu Pivař najdete ZDE.

 

Noback vs. Novák a Pivoznalství

Krátké souhrny Lukáše Provazníka na knihy Noback vs. Novák a Pivoznalství. Tento článek rozhodně nemiňte, ať víte, jakou literaturu stojí za to přečíst a co bude naopak nejspíš ztráta času.

Lukáš Provazník
Článek vyšel v časopise Pivař 7 / 2020

Létající pivovary

Někteří kolegové, domovarníci, uvažují nad tím, že by své pivo rádi vyrobili ve větším množství, než jim nabízí jejich domácí podmínky, nebo by své tekuté zlato dokonce rádi  prodávali. Mimo zřejmou možnost spočívající v koupi vlastní pivovarské technologie se nabízí možnost jít cestou tzv. létajícího pivovaru. Tyto kočovné pivovary nebo také gypsy brewery, phantom brewery nebo contract brewery nejsou nijak srozumitelně uchopeny českou legislativou. Tento článek si klade za ambici velmi ploše popsat způsoby, jakým lze své vlastní pivo ve větším množství vyrobit nebo prodávat na českém trhu. Cílem je zejména otevření nových možností ve vaření piva a poskytnout některým z nás i možnost uvažovat nad přechodným stupněm mezi domácím vařením piva a vlastním pivovarem.

František Kubečka
Článek vyšel v časopise Pivař 7 / 2020

Memorial Horsta Dornbushe aneb pivní mýty

V prvních číslech Pivaře jsme se věnovali Evergreenům diskuzních fór, na podobnou tematiku teď naváže Lukáš Provazník svým Memorialem Horsta Dornbushe. Lukáš nám připomene několik nejčastějších mýtů, které obklopují témata pivních stylů IPA a Plzeňský ležák. Rozhodně byste tento článek neměli minout, protože uvidíte, že některé mýty jsou tak zakořeněné, že si to často ani neuvědomujeme.

Lukáš Provazník
Článek vyšel v časopise Pivař 7 / 2020

Pivní klinika: odpovídá Dr. Diversity

Pokud něco nevím, tak nejjednodušší je se zeptat. To ví přece každý. Mnohem těžší je vědět, koho se na to zeptat. 

Projekt Pivní klinika jsem začal na svých stránkách diversity.beer právě za účelem toho, abych nabídnul další, jednoduchý a víceméně anonymní kanál pro všechny, které by snad zajímala moje odpověď. Tím, že dotaz později zveřejním, tak nepomůžete pouze sobě, ale všem, kteří se na stejné styděli zeptat, nebo je třeba ani nenapadlo si takovou otázku položit.

A často jsou to otázky, které by rozhodně položeny být měly. Inu posuďte sami. Od začátku tohoto projektu se mi sešla celá řada velmi zajímavých dotazů, a tak se s vámi teď podělím o některé z nich. Začneme a skončíme dotazem, které už možná znáte z mých stránek, protože si myslím, že stojí za opakování, ale uprostřed naleznete několik nových dotazů, které si zde odbudou svou premiréru.

Dotazy nezodpoví nikdo jiný než moje alter ego Dr. Diversity.

Petr Novotný
Článek vyšel v časopise Pivař 7 / 2020

Historie Adventního kalendáře Brno 2016-18

Historie domovarnických adventních kalendářů se začala psát někdy na přelomu let 2015/16. Alespoň tak na toto období vzpomíná jeden z duchovních otců události tohoto typu, Martin „grádyš“ Březa. První, kdo o kalendáři mluvil, byl Pavel Dolenský, který zmínil domovarníky z Islandu. Tam si takový kalendář již organizovali. Martin se myšlenky chopil a na Homebrewmap.com, založil událost Český adventní HomeBrew kalendář (ČAHK).

Jiří Matocha
Článek vyšel v časopise Pivař 5 (leden 2019)

ale je i není ale

Již nějakou dobu jsem si pokládal otázku, jak srozumitelně napsat text o svrchně kvašených pivech tak, aby obecné pojmenování těchto piv v angličtině „ALE“ se nepletlo s jedním z nejpoužívanějších slov „ale“ v jazyce českém. India pale ale nás asi nesplete, ale (a vidíte už jsme tam) třeba výraz „belgické ale“ už může být zavádějící.

Jan Doubek
Článek vyšel v časopise Pivař 4 (květen 2018)

Zrání se dřevem - Wood aging

V posledních letech zažívá comeback zrání piva v dřevěných sudech. Pivo ze dřeva vyluhuje jak aromatické látky, jakými jsou např. vanilin a laktony, tak třísloviny a nezkvasitelné sacharidy, které mají kromě chutě vliv i na pocit plnosti v ústech (mouthfeel). Dřevěné sudy bývají z vnitřní strany vyžíhané. V závislosti na tom, jak moc bylo dřevo vyžíháno a také v závislosti na tom, zda se jedná o sudy nové, nebo používané po jiném alkoholu (whiskey, bourbon, brandy, rum, sherry, víno, aj.) mohou pivu poskytnout široké spektrum chutí a vůní. Typická bývá chuť vanilky, karamelu, kokosu, tabáku, ale i kávy, hořké čokolády, kouřové a bylinné aroma, trochu másla, stopy koření, vinná kyselinka, atd.

Martin Urban
Článek vyšel v časopise Pivař 3 (prosinec 2017)

Co skutečně znamená spodní a svrchní kvašení?

Titulek tohoto textu se může zdát mírně nesmyslný, poněvadž je to přeci úplně jasné, nebo ne? A přeci se traduje řada mýtů, polopravd a nepochopení, kterých bych se rád v tomto krátkém článku dotkl. Termín spodní a svrchní kvašení byl zaveden již dávno, ještě v dobách, kdy sládkové svým kvasnicím rozuměli jen velmi omezeně. Stejně tak jako rozlišujeme spodní a svrchní kvašení jako technologie, tak pak rozlišujeme spodní a svrchní kvasinky, které k těmto technologiím kvašení obvykle náleží. To, že situace ale není až tak jednoduchá, se pokusím nastínit nakonec a zkusíme najít použitelné definice těchto pojmů. To bylo, je a vždy bude kontroverzní téma, tudíž se budeme pohybovat po poměrně tenkém ledě. To už ale hodně předbíhám.

Petr Novotný
Článek vyšel v časopise Pivař 3 (prosinec 2017)

Partnerské spolky

Výhody

*Vyžadován
členský průkaz