Blog

V této sekci najdete především články, které byly původně publikovány ve starších číslech časopisu Pivař.

Nové informace se zde objevují v nepravidelných intervalech a výběr témat je více méně náhodný. Pokud byste chtěli mít přístup k plnému obsahu a nejnovějším článkům, staňte se buďto členem Cechu, nebo se přihlaste k odběru časopisu.

Postup pro přihlášení se k pravidelnému odběru aktuálních čísel a podmínky odběru časopisu Pivař najdete ZDE.

 

Zrání se dřevem - Wood aging

V posledních letech zažívá comeback zrání piva v dřevěných sudech. Pivo ze dřeva vyluhuje jak aromatické látky, jakými jsou např. vanilin a laktony, tak třísloviny a nezkvasitelné sacharidy, které mají kromě chutě vliv i na pocit plnosti v ústech (mouthfeel). Dřevěné sudy bývají z vnitřní strany vyžíhané. V závislosti na tom, jak moc bylo dřevo vyžíháno a také v závislosti na tom, zda se jedná o sudy nové, nebo používané po jiném alkoholu (whiskey, bourbon, brandy, rum, sherry, víno, aj.) mohou pivu poskytnout široké spektrum chutí a vůní. Typická bývá chuť vanilky, karamelu, kokosu, tabáku, ale i kávy, hořké čokolády, kouřové a bylinné aroma, trochu másla, stopy koření, vinná kyselinka, atd.

Martin Urban
Článek vyšel v časopise Pivař 3 (prosinec 2017)

Co skutečně znamená spodní a svrchní kvašení?

Titulek tohoto textu se může zdát mírně nesmyslný, poněvadž je to přeci úplně jasné, nebo ne? A přeci se traduje řada mýtů, polopravd a nepochopení, kterých bych se rád v tomto krátkém článku dotkl. Termín spodní a svrchní kvašení byl zaveden již dávno, ještě v dobách, kdy sládkové svým kvasnicím rozuměli jen velmi omezeně. Stejně tak jako rozlišujeme spodní a svrchní kvašení jako technologie, tak pak rozlišujeme spodní a svrchní kvasinky, které k těmto technologiím kvašení obvykle náleží. To, že situace ale není až tak jednoduchá, se pokusím nastínit nakonec a zkusíme najít použitelné definice těchto pojmů. To bylo, je a vždy bude kontroverzní téma, tudíž se budeme pohybovat po poměrně tenkém ledě. To už ale hodně předbíhám.

Petr Novotný
Článek vyšel v časopise Pivař 3 (prosinec 2017)

Proč se (ne)stát členem Cechu

V diskuzích se členy i nečleny Cechu jsem zaznamenal několik otázek či výhrad, které se opakují a proto bych je rád zde zmínil. Potěšilo by mě, kdyby vás má vysvětlení a úvahy dovedly k zamyšlení nad tím, jestli je pro vás členství v Cechu opravdu zbytečné, nebo vás nějak omezuje. Nebo jestli naopak nebude vaše členství přínosem pro domovarnickou komunitu a pro prosazení cílů Cechu, které mohou korespondovat s vašimi aktivitami. Čím větší Cech bude, tím větší je pravděpodobnost, že dokážeme něco změnit.

Radek Michel, předseda Cechu
Článek vyšel v časopise Pivař 2 (srpen 2017)

Při kolika stupních Plato mám lahvovat?

EVERGREENY DISKUZNÍCH FÓR

Na diskuzních fórech jsou s železnou pravidelností kladeny dotazy, při jaké hodnotě hustoty mladé pivo stočit do lahví, aby se přirozeně dosytilo. Bohužel se zde často vyskytují i zaručené odpovědi typu „stáčej při xxx“. Pravdou však je, že univerzální konkrétní hodnota při kolika stáčet neexistuje.

Martin Urban
 Článek vyšel v časopise Pivař 1 (květen 2017)

Cejchování hrnce

Domácí sládkové jsou obvykle schopnými kutily, ale ne každý si na vše troufne bez informací. Zároveň je dobré se podělit o konkrétní zkušenosti, protože proč zbytečně „znovuobjevovat Ameriku“. Pokud je homebrewing o něčem, tak právě o sdílení zkušeností a znalostí. Dnes vám tedy odprezentuji postup, který se mi osobně osvědčil. Sami můžete přidat svou invenci a šikovnost. Jistě se vám práce povede lépe než mě. Teď už ale pojďme na to!

Petr Novotný
Článek vyšel v časopise Pivař 1 (květen 2017)

Soutěže

Partnerské spolky

Výhody

*Vyžadován
členský průkaz


AKTUÁLNÍ INFORMACE

K PETICI !!!

 

  originální archy můžete

DO KONCE PRÁZDNIN

posílat na adresu

Radek Michel
Na Výsluní 380
Velké Březno
403 23

Pokud v zásilce uvedete i vaši e-mailovou adresu, dostanete na ni potvrzení o přijetí.

Partneři Cechu