Dobrý den,

rád bych vás pozval na 4. ročník konference Český Sládek.

Historie domovarnických adventních kalendářů se začala psát někdy na přelomu let 2015/16. Alespoň tak na toto období vzpomíná jeden z duchovních otců události tohoto typu, Martin „grádyš“ Březa. První, kdo o kalendáři mluvil, byl Pavel Dolenský, který zmínil domovarníky z Islandu. Tam si takový kalendář již organizovali. Martin se myšlenky chopil a na Homebrewmap.com, založil událost Český adventní HomeBrew kalendář (ČAHK).

Jiří Matocha
Článek vyšel v časopise Pivař 5 (leden 2019)

Již nějakou dobu jsem si pokládal otázku, jak srozumitelně napsat text o svrchně kvašených pivech tak, aby obecné pojmenování těchto piv v angličtině „ALE“ se nepletlo s jedním z nejpoužívanějších slov „ale“ v jazyce českém. India pale ale nás asi nesplete, ale (a vidíte už jsme tam) třeba výraz „belgické ale“ už může být zavádějící.

Jan Doubek
Článek vyšel v časopise Pivař 4 (květen 2018)

V posledních letech zažívá comeback zrání piva v dřevěných sudech. Pivo ze dřeva vyluhuje jak aromatické látky, jakými jsou např. vanilin a laktony, tak třísloviny a nezkvasitelné sacharidy, které mají kromě chutě vliv i na pocit plnosti v ústech (mouthfeel). Dřevěné sudy bývají z vnitřní strany vyžíhané. V závislosti na tom, jak moc bylo dřevo vyžíháno a také v závislosti na tom, zda se jedná o sudy nové, nebo používané po jiném alkoholu (whiskey, bourbon, brandy, rum, sherry, víno, aj.) mohou pivu poskytnout široké spektrum chutí a vůní. Typická bývá chuť vanilky, karamelu, kokosu, tabáku, ale i kávy, hořké čokolády, kouřové a bylinné aroma, trochu másla, stopy koření, vinná kyselinka, atd.

Martin Urban
Článek vyšel v časopise Pivař 3 (prosinec 2017)

Titulek tohoto textu se může zdát mírně nesmyslný, poněvadž je to přeci úplně jasné, nebo ne? A přeci se traduje řada mýtů, polopravd a nepochopení, kterých bych se rád v tomto krátkém článku dotkl. Termín spodní a svrchní kvašení byl zaveden již dávno, ještě v dobách, kdy sládkové svým kvasnicím rozuměli jen velmi omezeně. Stejně tak jako rozlišujeme spodní a svrchní kvašení jako technologie, tak pak rozlišujeme spodní a svrchní kvasinky, které k těmto technologiím kvašení obvykle náleží. To, že situace ale není až tak jednoduchá, se pokusím nastínit nakonec a zkusíme najít použitelné definice těchto pojmů. To bylo, je a vždy bude kontroverzní téma, tudíž se budeme pohybovat po poměrně tenkém ledě. To už ale hodně předbíhám.

Petr Novotný
Článek vyšel v časopise Pivař 3 (prosinec 2017)

V diskuzích se členy i nečleny Cechu jsem zaznamenal několik otázek či výhrad, které se opakují a proto bych je rád zde zmínil. Potěšilo by mě, kdyby vás má vysvětlení a úvahy dovedly k zamyšlení nad tím, jestli je pro vás členství v Cechu opravdu zbytečné, nebo vás nějak omezuje. Nebo jestli naopak nebude vaše členství přínosem pro domovarnickou komunitu a pro prosazení cílů Cechu, které mohou korespondovat s vašimi aktivitami. Čím větší Cech bude, tím větší je pravděpodobnost, že dokážeme něco změnit.

Radek Michel
Článek vyšel v časopise Pivař 2 (srpen 2017)

EVERGREENY DISKUZNÍCH FÓR

Na diskuzních fórech jsou s železnou pravidelností kladeny dotazy, při jaké hodnotě hustoty mladé pivo stočit do lahví, aby se přirozeně dosytilo. Bohužel se zde často vyskytují i zaručené odpovědi typu „stáčej při xxx“. Pravdou však je, že univerzální konkrétní hodnota při kolika stáčet neexistuje.

Martin Urban
 Článek vyšel v časopise Pivař 1 (květen 2017)

Domácí sládkové jsou obvykle schopnými kutily, ale ne každý si na vše troufne bez informací. Zároveň je dobré se podělit o konkrétní zkušenosti, protože proč zbytečně „znovuobjevovat Ameriku“. Pokud je homebrewing o něčem, tak právě o sdílení zkušeností a znalostí. Dnes vám tedy odprezentuji postup, který se mi osobně osvědčil. Sami můžete přidat svou invenci a šikovnost. Jistě se vám práce povede lépe než mě. Teď už ale pojďme na to!

Petr Novotný
Článek vyšel v časopise Pivař 1 (květen 2017)