Cech domácích pivovarníků, z.s.

10% sleva pro členy Cechu.

Na základě jednání se zástupci Generálního ředitelství cel a oficiální žádosti o sdělení, jestli je nějaká možnost, jak uvařit legálně více piva, jsme dostali níže uvedené stanovisko Generálního ředitelství cel, které jej konzultovalo s Ministerstvem financí:

Domovarnické setkání a degustační soutěž.

Naše Pravidla nastavují zásady pro zpracování osobních dat členů Cechu po dobu jejich členství v Cechu a zároveň jsou součástí stanov.

V posledních letech zažívá comeback zrání piva v dřevěných sudech. Pivo ze dřeva vyluhuje jak aromatické látky, jakými jsou např. vanilin a laktony, tak třísloviny a nezkvasitelné sacharidy, které mají kromě chutě vliv i na pocit plnosti v ústech (mouthfeel). Dřevěné sudy bývají z vnitřní strany vyžíhané. V závislosti na tom, jak moc bylo dřevo vyžíháno a také v závislosti na tom, zda se jedná o sudy nové, nebo používané po jiném alkoholu (whiskey, bourbon, brandy, rum, sherry, víno, aj.) mohou pivu poskytnout široké spektrum chutí a vůní. Typická bývá chuť vanilky, karamelu, kokosu, tabáku, ale i kávy, hořké čokolády, kouřové a bylinné aroma, trochu másla, stopy koření, vinná kyselinka, atd.

Martin Urban
Článek vyšel v časopise Pivař 3 (prosinec 2017)

Zápis z 8. řádného jednání cechovní rady konaného 14. 4. 2018 v Litomyšli.

Zápis ze 7. řádného jednání cechovní rady konaného 31. 3. 2018, na kterém byly shrnuty a potvrzeny body z dílčích jednání konaných  v období od 9. 10. 2017 - 31. 3. 2018.

Titulek tohoto textu se může zdát mírně nesmyslný, poněvadž je to přeci úplně jasné, nebo ne? A přeci se traduje řada mýtů, polopravd a nepochopení, kterých bych se rád v tomto krátkém článku dotkl. Termín spodní a svrchní kvašení byl zaveden již dávno, ještě v dobách, kdy sládkové svým kvasnicím rozuměli jen velmi omezeně. Stejně tak jako rozlišujeme spodní a svrchní kvašení jako technologie, tak pak rozlišujeme spodní a svrchní kvasinky, které k těmto technologiím kvašení obvykle náleží. To, že situace ale není až tak jednoduchá, se pokusím nastínit nakonec a zkusíme najít použitelné definice těchto pojmů. To bylo, je a vždy bude kontroverzní téma, tudíž se budeme pohybovat po poměrně tenkém ledě. To už ale hodně předbíhám.

Petr Novotný
Článek vyšel v časopise Pivař 3 (prosinec 2017)

V diskuzích se členy i nečleny Cechu jsem zaznamenal několik otázek či výhrad, které se opakují a proto bych je rád zde zmínil. Potěšilo by mě, kdyby vás má vysvětlení a úvahy dovedly k zamyšlení nad tím, jestli je pro vás členství v Cechu opravdu zbytečné, nebo vás nějak omezuje. Nebo jestli naopak nebude vaše členství přínosem pro domovarnickou komunitu a pro prosazení cílů Cechu, které mohou korespondovat s vašimi aktivitami. Čím větší Cech bude, tím větší je pravděpodobnost, že dokážeme něco změnit.

Radek Michel
Článek vyšel v časopise Pivař 2 (srpen 2017)

EVERGREENY DISKUZNÍCH FÓR

Na diskuzních fórech jsou s železnou pravidelností kladeny dotazy, při jaké hodnotě hustoty mladé pivo stočit do lahví, aby se přirozeně dosytilo. Bohužel se zde často vyskytují i zaručené odpovědi typu „stáčej při xxx“. Pravdou však je, že univerzální konkrétní hodnota při kolika stáčet neexistuje.

Martin Urban
 Článek vyšel v časopise Pivař 1 (květen 2017)

Domácí sládkové jsou obvykle schopnými kutily, ale ne každý si na vše troufne bez informací. Zároveň je dobré se podělit o konkrétní zkušenosti, protože proč zbytečně „znovuobjevovat Ameriku“. Pokud je homebrewing o něčem, tak právě o sdílení zkušeností a znalostí. Dnes vám tedy odprezentuji postup, který se mi osobně osvědčil. Sami můžete přidat svou invenci a šikovnost. Jistě se vám práce povede lépe než mě. Teď už ale pojďme na to!

Petr Novotný
Článek vyšel v časopise Pivař 1 (květen 2017)

Důležitá informace o změně termínu Petice za zvolnění právních předpisů pro domácí pivovarníky.