Cech usiluje o vzájemné předávání a vyměňování znalostí a zkušeností domácích pivovarníků. Snaží se o zvyšování úrovně kvality doma vařených piv, podporu akcí zaměřených na domácí pivovarnictví a vzdělávání zájemců o vaření piva v domácích podmínkách. Vyvíjí osvětovou činnost směřující k udržení a rozvoji domovarnické tradice a pivní kultury.
Pokud vaříte pivo v domácích podmínkách, budeme velmi rádi, když se k nám přidáte.
Najdete nás také na Facebooku.
Oficiální mail: info@cech-pivo.cz
K dotazům a připomínkám používejte, prosím, tohoto fóra.
Krátké souhrny Lukáše Provazníka na knihy Noback vs. Novák a Pivoznalství. Tento článek rozhodně nemiňte, ať víte, jakou literaturu stojí za to přečíst a co bude naopak nejspíš ztráta času.
Nové aromatické odrůdy chmele registrované v roce 2019.
Levná a spolehlivá varianta pro pohon míchadla, ale jako u všeho elektrického, je třeba zapojení věnovat náležitou pozornost.
A scientific guide to hop aroma and flavor
Scott Janish
jazyk: anglicky, cena: 19 USD přes Amazon
Plzeňský Prazdroj ve spolupráci s Cechem domácích pivovarníků vyhlašuje
Cílem výzvy je najít dokonalý recept pro program Volba sládků na březen 2022.
Někteří kolegové, domovarníci, uvažují nad tím, že by své pivo rádi vyrobili ve větším množství, než jim nabízí jejich domácí podmínky, nebo by své tekuté zlato dokonce rádi prodávali. Mimo zřejmou možnost spočívající v koupi vlastní pivovarské technologie se nabízí možnost jít cestou tzv. létajícího pivovaru. Tyto kočovné pivovary nebo také gypsy brewery, phantom brewery nebo contract brewery nejsou nijak srozumitelně uchopeny českou legislativou. Tento článek si klade za ambici velmi ploše popsat způsoby, jakým lze své vlastní pivo ve větším množství vyrobit nebo prodávat na českém trhu. Cílem je zejména otevření nových možností ve vaření piva a poskytnout některým z nás i možnost uvažovat nad přechodným stupněm mezi domácím vařením piva a vlastním pivovarem.
V prvních číslech Pivaře jsme se věnovali Evergreenům diskuzních fór, na podobnou tematiku teď naváže Lukáš Provazník svým Memorialem Horsta Dornbushe. Lukáš nám připomene několik nejčastějších mýtů, které obklopují témata pivních stylů IPA a Plzeňský ležák. Rozhodně byste tento článek neměli minout, protože uvidíte, že některé mýty jsou tak zakořeněné, že si to často ani neuvědomujeme.
Pokud něco nevím, tak nejjednodušší je se zeptat. To ví přece každý. Mnohem těžší je vědět, koho se na to zeptat.
Projekt Pivní klinika jsem začal na svých stránkách diversity.beer právě za účelem toho, abych nabídnul další, jednoduchý a víceméně anonymní kanál pro všechny, které by snad zajímala moje odpověď. Tím, že dotaz později zveřejním, tak nepomůžete pouze sobě, ale všem, kteří se na stejné styděli zeptat, nebo je třeba ani nenapadlo si takovou otázku položit.
A často jsou to otázky, které by rozhodně položeny být měly. Inu posuďte sami. Od začátku tohoto projektu se mi sešla celá řada velmi zajímavých dotazů, a tak se s vámi teď podělím o některé z nich. Začneme a skončíme dotazem, které už možná znáte z mých stránek, protože si myslím, že stojí za opakování, ale uprostřed naleznete několik nových dotazů, které si zde odbudou svou premiréru.
Dotazy nezodpoví nikdo jiný než moje alter ego Dr. Diversity.
Tak vážení přátelé, nebudu zastírat a na rovinu mohu říct, že na tohle číslo jsme všichni čekali velmi dlouho. Od doby, kdy jsem projekt cechovního časopisu vymyslel, se bohužel situace velmi změnila. Životy autorů a spolupracovníků, kteří byli původními tahouny časopisu a byli schopni vytvořit několik článků do každého čísla, či na svých bedrech utahat velkou část výroby časopisu, se posunuly různými směry. Naše kariéry se posunuly, máme mladé rodiny, děti, či někteří se už třeba pivu ani nevěnují. Všechno to vedlo k tomu, že jako kolektiv stojící za Pivařem, jsme ztratili hodně volného času, který jsme mohli, nebo byli ochotni obětovat pro cechovní časopis. Je to dnes již trochu klišé ale matematika je to zcela jednoduchá a den má pouze 24 hodin a ty musí každý z nás rozdělit. Tvorba časopisu je více časově náročná, než si většina lidí dovede představit. Zeptejte se kohokoliv, kdo má tu zkušenost. Pokud chcete tvořit kvalitní obsah a zároveň v určité kvantitě, abychom se to nestyděli nazývat časopisem, tak toho času je potřeba opravdu hodně a bohužel ten čas už dnes já ani mnoho minulých tahounů nemá. Zároveň nám však noví energií a časem nabití autoři nepřicházejí, tak se není čemu divit, že nám výroba jednoho čísla místo 2-3 měsíců trvá rok i více. Pravdou zkrátka je, že časopis musí převzít nová generace přispěvatelů, kteří jsou ve svém životě zhruba tam, kde jsme byli tehdy my. Jednoduše řečeno budoucnost časopisu Pivař je ve vašich rukou. Časopis Pivař je tvořen nadšenými amatérskými autory, ale pokud nebudou k dispozici, tak prostě nelze spoléhat na posledních pár mohykánů. Proto říkám znovu, pokud chcete, aby časopis Pivař nadále fungoval, musíte se také zapojit. Nemůžeme čekat, že bude amatérský časopis tahat ze svého volného času několik málo přispěvatelů. To lze dělat jen chvíli a pak to přestane dost dobře fungovat, což se přesně stalo. Když už jsme časopis dokončili obsahovně, nastala další lapálie s grafickým zpracováním, která se vinou nedostatku času našich spolupracujících grafiků protahovala natolik, že jsme se rozhodli raději dále nečekat a vydat časopis na cechovních webových stránkách. Články z tohoto čísla Pivaře budeme tedy zveřejňovat postupně, jak se nám je podaří sázet na web.